Významné kopule

Zaklenout nějaký prostor sférickou klenbou se pokoušeli lidé odjakživa - nejstarší kamenná kopule je doložena z pravěkého sídliště v Kirokhitti na Kypru z doby kolem roku 6000 př. n. l. První velkou kopulí, která se dochovala do dnešní doby, je zaklenuta tzv. Átreova pokladnice v Mykénách - s vnitřní výškou 13,5 m a průměrem 14,5 m byla nejvyšší a nejširší kopulí na světě více než tisíc let až do výstavby Hermesova chrámu v Baiae a římského Pantheonu. Kopule Pantheonu si s průměrem 43,22 metru udržela prvenství až do 15. století, kdy byl postaven florentský dóm Santa Maria del Fiore s průměrem kopule 41,97 metru.
Další přelomovou stavbou byl istanbulský chrám Hagia Sofia, dokončený roku 563. Jeho kopule o průměru 31 metrů má sice menší průměr než Pantheon, ale celkový prostor chrámu je nesrovnatelně větší. Rozdíl je v tom, že až do stavby Hagie Sofie se kopule stavěli pouze na stavbách s válcovým půdorysem, takže se celá kopule opírala o stěny stavby zapuštěné již přímo do země. Kopule Hagie Sofie je umístěna nad čtvercovou základnou, a proto zde byly použity tzv. penditivy, zvláštní klenební útvary, které slouží k převedení čtvercového půdorusy na kruhový. Mezi pendentivy a vlastní kupolí může být umístěn válcovitý tambur, zpravidla členěný okny.
Velké kupole, které musí odolávat velkým silám větru, se konstruovaly často jako dvojité a navzájem provázané - například dóm ve Florencii nebo bazilika svatého Petra v Římě.
Kopulovitá klenba byla používána především v římské antické architektuře, v architektuře byzantské, islámské, renesanční a barokní.
Poznámka: V češtině jsou pravopisně správné oba tvary - kopule i kupole.

Átreova pokladnice

Washingtonský Kapitol

Hala století ve Wroclawi